Slovenský hokej nebyla posledních pár let žádná sláva. Na mistrovství světa mezi lety 2014 a 2019 vůbec nepostoupili do play off a v roce 2017 skončili dokonce až na 14. místě. Poslední úspěch reprezentace zažila v roce 2012, kdy prohráli až ve finále proti Rusku. Od té doby trápil Slovensko medailový půst. Trenér slovenské reprezentace Craig Ramsay měl díky neúčasti hráčů ze zámoří nové možnosti pro olympijskou nominaci. Do národního týmu se dostalo celkem devět hráčů z extraligy, které doplňovali tři junioři: Šimon Nemec, Juraj Slafkovský a Samuel Kňažko. Slovensko odehrálo turnaj ve skupině C, kde se utkala s Finskem, Švédskem a Lotyšskem. Papírově neměli moc šancí postoupit z první pozice, která by jim zajišťovala postup do čtvrtfinále a ani na druhé místo to kvůli dvojím skandinávským celkům růžově nevypadalo.
V úvodním zápase proti Finsku zvládnul Slafkovský otevřít skóre zápasu, který ale už po první třetině prohrávali 1:3. Mladý Slovák zvládnul střelit ještě jednu branku, ale to nestačilo k finální prohře 2:6, kterou režíroval Manninen a Aaltonen. Druhý zápas se Švédskem začal opět slibně. Hokejisté s dvojramenným křížem na dresu si dokázali na úvod zápasu opět vytvořit několik slušných šancí, ale neproměnili ani jednu. Naopak Seveřané neproměněné šance trestali a ještě v první třetině se ujali vedení, které nakonec vyeskalovalo v náskok 3:0. V posledních vteřinách zápasu Švédové trefili čtvrtý gól do sítě Slováků, kteří hráli bez brankáře v šesti. Poslední duel skupiny C odehráli Slováci proti týmu, který měl stejný bodový zisk. Proti Lotyšsku zvládli opět úvod zápasu a ve 12. minutě poprvé skórovali. Lotyšům se sice povedlo o 4 minuty později vstřelit vyrovnávací branku, ale byl to poslední vyrovnaný moment zápasu. Zbytek duelu kontrolovali Slováci a díky dvěma gólům ve třetí třetině už nedokázal soupeř krom jedné branky nic vymyslet a Jurčo v poslední sekundě zápasu dovršil utkání do prázdné brány na konečných 5:2. V konečné tabulce skončilo Slovensko na třetím místě.
V osmifinále se utkali s obhájci stříbrných medailí z předchozí olympiády. Zápas proti Německu měli plně pod kontrolou a zvládli opět jako první mančaft vsítit branku v zápase. Slovákům agresivnější hra vycházela a vedla k dalším dvěma gólům v druhé části zápasu. Němci začali soupeře tlačit až v poslední třetině zápasů, ale nedokázali z toho vyvodit žádnou vstřelenou branku a Hrivík poté skóroval do prázdné brány na konečných 4:0.
Ve čtvrtfinále byly jejím dalším vyzyvatelem Spojené státy, které i přes neúčast hráčů z NHL měli solidní kádr se kterým ovládli skupinu A. Ani tenhle zápas nemohl začít bez skvělého začátku hráčů s dvojramenným křížem a opět se ujali vedení. USA dokázala ještě v první třetině reagovat vyrovnávacím gólem a v další třetině se ujali vedení. Slovensko hrálo v posledních chvílích zápasu vabank a vyplatilo se jim to. 44 sekund před koncem vsítil vyrovnávací střelu Hrivík. Po prodloužení bez proměněné šance museli rozhodovat nájezdy. Jediný nájezd ze všech vyzyvatelů na obou stranách proměnil ve 4. kole Cehlárik a poté fantasticky chytající Rybár vykryl nájezd Spojených států a Slováci se mohli radovat z postupu do semifinále.
Semifinálový duel bylo repete zápasu ze základních skupin. Dalším soupeřem byly později zlatí Finové. Skandinávskému týmu se povedlo v první třetině vstřelit branku a od té doby se takticky soustředili na svoji obranu. Strategie jim vyšla a v posledních chvílích zápasu stav zarovnali na konečných 2:0. Finální zápas své cesty na olympiádě odehráli Slováci opět proti soupeři ze skupiny a to Švédskem. V duelu o bronzovou medaili byli motivováni po prohraném semifinále a dokázali si celý zápas vytvářet příležitosti. Po trefené tyči v první třetině si v té další spravili chuť dvěma góly. Slafkovský a Takáč poslali Slováky do vedení a zbytek zápasu byl v jejich režii. V závěru přidali další dvě střely do prázdné branky a mohli se radovat z vítězství 4:0 a první olympijské medaile. Ramseyho tým vsadil hlavně na mladé hráče a jejich dravost. Sázka se vyplatila a Juraj Slafkovský si dokonce ze sedmi zápasů připsal sedm vstřelených branek. Patrik Rybár se naopak stal statisticky nejlepším brankářem turnaje alespoň, co se týče úspěšnosti chycených střel, která byla 96,58%. Slovensko ukázalo, že má do budoucích let skvělý podklad mladých hráčů a na dalších turnajích se máme na co těšit.
Autor: Lukáš Rauš